June 2014

Come, break me down...

26. june 2014 at 0:47 | Hida |  Blackout
Lie awake in bed at night
And think about your life
Do you want to be different?

Školní šílenství pomalu končí a living dead se vám v jednom ze svých spíše dead stavů poslušně hlásí.
Až na jediný předmět, jehož paní učitelka mě má tolik ráda a z jistých důvodů mi u ní neprojde vůbec nic, kde mi teda "hrozí" trojka, vypadá všechno docela dobře. Vlastně spíš chvalitebně. Dvojek je asi dost, flákání už si pomalu začíná vybírat svojí daň s tím, jak toho otravnýho učiva pomalu přibývá, hm. Asi budu rodinný zklamání, nebo tak něco. To vyznamenání se ode mě očekává. Není to fér, bratr má několik trojek a nikoho to tolik nezajímá. Ale tak co. Proč se s tím zatěžovat, když už to nezměním. Jen bych potřebovala vědět, jak se mám při tý nadcházející přednášce tvářit. Kajícně? Smutně? Nezúčastněně jako vždycky? Ne, to už je nuda. Hm. Uvidíme. Nemáte někdo zkušenosti?

Hide behind an empty face
Don't ask too much, just say
'Cause this is just a game

Taky jsme měli školní výlet. Krátká tůra v pěkným lese a šíleným vedru. Hodně borůvek a málo pití, opečený buřty a podivným způsobem uhašený ohniště. To by ani nebylo tak zlý, jako spíš to, že od toho rána jsem se prostě neměla nejmenší chuť smát. Stačí jeden rozhovor a zkazí to celej den. Kdybych nepřemýšlela nad každým slovem a okolnostma, který k tomu všemu vedou tolik, možná by to bylo lepší a já se mohla u pokeru s ostatníma smát naprosto upřímně. Takhle to bylo jen, abych "nekazila zábavu". Aspoň mám empatii, když už nic jinýho.. haha.
Když už jsem u těch spolužáků... Jak si tak říkám, máme tam zastoupený snad všechny ty "typy středoškoláků" objevující se v knížkách, seriálech a filmech... a možná i nějaký navíc. Děsivý...



I know now, this is who I really am.

Celej tenhle tejden je úplně zbytečnej, chci říct... ve škole se už i oficiálně nedělá nic, ale učitelé tam ty hodiny s náma z nějakýho důvodu odsedět musej. Je to otravný. Vždycky mám co dělat, abych udržela otevřený oči. Když jsme se ještě učili, aspoň jsem se donutila čas od času si něco zapisovat. Pak přišly písemky, a to jsem teda byla wide awake. Ale teď, s každodenním průměrem pěti hodin spánku... ehm.. fakt nic moc. Při matice se mi podařilo "zavřít oči" na nějakých sedm minut, ale nikdo si toho naštěstí nevšimnul. V Norsku mají volno od čtvrtka... I freakin' envy them. -_-''

All you've ever wanted
Was someone to truly look up to you
And six feet under water
I do



Chci, aby tohle šílenství konečně zkončilo. Dva měsíce bez nutnýho vstávání brzo, snídání ve spěchu a dobíhání autobusů ve snaze si před testem aspoň přečíst kapitolu zní fakt lákavě... ale na druhou stranu... Budu pořád doma. Jako úplně pořád. Nikdy jsem nejezdila na žádný tábory, brigádu nemůžu nikde sehnat... a takový dva měsíce 24/7 s rodinou jsou docela děsivá vyhlídka.
Každopádně, možná ani nemá smysl koukat tak do budoucnosti. Stačí mi, že si ten první tejden dospím všechno, co jsem vynechala za poslední půlrok. Už to totiž fakt potřebuju.

And I know I may end up failing too
But I know you were just like me
with someone disappointed in you



Hudebně to dneska byl šílenej mainstream. I když mi to kvůli tomu tak trochu kazí... dojem? Nemění to nic na tom, že ty písničky a texty jsou úžasný. A teď mě omluvte, jdu si na pár hodin užívat krásný odpočinkový nevědomý temnoty... bai :)


Ještě Kitiro. Protože Sword art online. Protože... aww. Prostě proto.

It's hard to run, when you can't even walk

10. june 2014 at 23:03 | Hida |  Blackout
Eyes set on me
like I'm an answer
Just a question you missed
A complete disaster

Proč mi připadá, jako bych se ty poslední dva školní tejdny všechno podělávalo úplně nejvíc, co to jde?
To vedro mě zabíjí. Pořád nosím tričko "Winter is Coming" v naději, že moje přání budou vyslyšena, hehe.
Nesmím podělat matiku a o 0,5% vytáhnout dva předměty. Jo, vážně, o TOLIK. Vážně těžký. Ale mě se tak nechce.
Pořád se přesvědčuju, že už jen blbých osm dní a všechno bude po dva měsíce úplně strašný a bude na chvíli relativní klid... a že bych v tom případě měla máknout. Ale ne. Já se radši budu ztrácet ve svých chaotických myšlenkách a místo zápisků plnit sešity řádkama z písniček a děsivejma kresbama a nepřítomně přikyvovat spolusedícímu a příležitostně se zasmát nějakýmu podivnýmu vtipu. Ehm.

Nerozumím lidem, a už si s tímhle nekonečně se opakujícím tvrzením připadám fakt blbě. Já jen...
Asi fakt nebudu úplně v pohodě, když si v jednom kuse připadám někde "navíc", nebo ne dost... Nikomu tak nějak úplně nevěřím a pokaždý, když zase úspěšně jen-tak-tak zamaskuju nějakou situaci, kdy by se o mně měl někdo něco dozvědět, se mi vybaví Sonata Arctica - I'd like to see how the walls around your heart will fall apart... :D
Taky se divím, proč se mnou on ztrácí čas - nejem žádná úžasná osobnost, můj smysl pro humor a angličtina se s jeho nedají srovnávat a co se týče třeba těch herních "skillů", to sice poměrně srovnatelný je (za což jsem celkem ráda, aspoň něco...) [i když ne, ne.. :D každopádně, v League jsme noobové oba.. ], ale můj toaster (počítač) mi zkrátka nedává tolik možností, a tak jsem nakonec stejně jenom noob.
Jo, za gamera (i když s omezenou slovní zásobou a toasterem místo epickýho počítače, co mají všichni) by mě teoreticky označit mohli. Možná umím trochu grafiku - ale nic užitečnýho, 3D modelování jsem zkoušela kdysi dávno a neřekla bych, že to kdy bude můj šálek čaje. Na programování jsem zatím nenašla odvahu, a co už... Tak budu oficiální beta tester, jako dalších milion lidí, tehee. Omlouvám se, asi nemůžete moc vědět, o čem tady v souvislosti s tímhle vším mluvím, ale věřte mi.. je to nakonec jedno :D


I choose defeat, I walk away..

7. june 2014 at 0:54 | Hida |  Blackout
Ne, že by název souvisel s článkem samotným... Ale tak to už tady bývá zvykem.

Na začátek bych chtěla moc poděkovat za všechny ty komentáře - je to jedna z těch fakt mála věcí, co mi vždycky zaručeně zvednou náladu... Fakt díky... :)
... A hlavně se omluvit za svojí neaktivitu...
Četla jsem všechny vaše články, jen jsem neměla dost energie nebo času to komentovat... Je to strašný, připadám si příšerně sobecky - vy mi tady vždycky vypíšete k mým nudným žvástům skoro eseje, a já prostě... nic. Pořád slibuju zlepšení, ale ono to prostě nějak... nejde. Snad brzo, až skončí ta debilní škola aspoň na dva měsíce...

Muse - Liquid State
....